Taky jste dostali dárkovou MODART kartu a nevíte jak přesně jí uplatnit? Připravili jsme kratičký návod.

Typy a platnost kupónu

Dárkový poukaz lze uplatit podle typu opakovaně nebo jednorázově a vždy je přenosný.

A jak kupón uplatnit?

Dárkový poukaz uplatníte po vstupu do nákupního košíku (pravý horní roh modart.cz) v kterém je přidána alespoň jedna položka zboží.
V nákupním košíku pak kupon uplatníte v pravé dolní části po kliknutí na odkaz „Máte kupón?“
Po kliknutí na tento text a vložení vašeho kódu z kupónu do prázdného pole kliknete na „použít kupón“ a vaše sleva bude ihned načtena.

The post Dárkové poukazy first appeared on MODART.

The post test2 first appeared on MODART.

The post test first appeared on MODART.

Parkovala jsem pod svým domem. Jsou tam 4 parkovací místa bez potřeby parkovací karty. Na dost daleko je to jediné místo k zaparkování pro obyčejné lidi. Většinou tam ale namísto čtyř stojí tak 5-6 aut. Parkovací pruhy už nejsou moc vidět a asi i z toho důvodu se tam toleruje větší počet vozů. Abych Vám vysvětlila průběh celé situace, je to vlastně příběh třídenní.

Ve čtvrtek jsem šla s kamarádem oslavit jeho nástup do nové práce a trochu to s tím alkoholem přehnala. Proto jsem v pátek nešla dopoledne do práce. Prostě jsem se na jízdu autem ještě necítila. Vyjela jsem tedy až odpoledne. Celé odpoledne mrholilo a já se vrátila až kolem páté. Našla jsem místo přímo před domem (ano, to osudné, o kterém jsem se zmínila už na začátku). Byla jsem ten den nějaká apatická a říkala si, že teda ač parkuju na pátém místě ze čtyř, než půjdu večer s kamarádkami, auto přeparkuju. Že se jistě místo uvolní. Večer mě čekala dámská jízda, vyjdu z domu a fakt. Místo za mnou bylo volné, já bych jen couvla o pár metrů dozadu a parkovala bych jako slušné děvče. Jenže já si v bytě zapomněla klíče od auta. Vracet se mi nechtělo a vidina pátečního drinku mě donutila na to už nemyslet. Večer se vyvíjel slibně, šly jsme tancovat a daly si nějakou tu skleničku.

Ráno jsem se rozhodla zaběhat si. Vyjdu z domu, vidím své auto a hlavou mi pobaveně probleskne „jestlipak nemáme pokutu“ a ono fakt. Čumím, nevěřím svým očím. Za stěračem bílý papírek. Co se ve mě odehrávalo ví asi každý, kdo kdy pokutu dostal a tak nasupeně lístek beru. Je celý promáčený a trochu potrhaný, ale pořád na něm důvod přestupku přečtu: „parkování bez parkovacího kotouče“. Vztek mě pomalu opouští a říkám si, že jsem ve výhodě. Policajt je taky jen člověk a spletl se. Žádná dodatková tabule totiž u těchto míst není. Do odpoledne na to ranní naštvání zapomínám a užívám si víkend.

Až v pondělí navečer si vzpomenu, že musím jít ten svůj přestupek rychle vyřešit. Přijdu na policii a ujímá se mě vysmátá policistka. Vyprávím jí, jak jsem v sobotu ráno dostala pokutu, kterou mám teda ale neprávem, neb je tam (i dle fotografie značky, kterou jsem si pořídila) jen P 4x bez dodatku. Policistka koukne na moji fotku pořízenou mobilem a trochu znejistí. Vyhledá si záznam z přestupku u sebe v počítači a podiví se. „Je toto Vaše auto?“ Říkám. „Ééé ano“ (auto je ale vyfoceno v jiné ulici, na jiném místě a za předním sklem uvnitř auta je vidět leták z Kauflandu). Koukám na to, nechápu a říkám jí, že teda sice nevím, co tam to auto dělá, ale že za stěračem stejně lístek nemám. Že je tam jen leták a možná proto to jako lístek vypadá. Znovu opakuji, že jsem pokutu dostala v sobotu a jinde.

Policistka se zmateně podívá na fotku, na mě (já, přesvědčená o své pravdě brunátním). Díváme se tedy ještě jednou na fotku a už tam ten lístek vidím taky (rudnu a v hlavě mám opičku, která o sebe tříská činelama). Pak se ještě policistka znovu zarazí. 11.3. (datum na Oznámení o přestupku) vlastně vůbec nebyla sobota, jak jsem dokolečka popisovala den, kdy jsem lístek našla, ale pátek a mě už pak taky dochází, co tam to auto dělalo. Dochází mi taky, že vypadám buď jako lhář, nebo jako blázen. Očekávám test na drogy…naštěstí mi nedává ani dýchnout. Příběh končí tedy rozuzlením, že jsem v pátek musela s lístkem jezdit, používat stěrače a ta mrcha pokuta si tam zůstala promáčená až do sobotního rána, kdy jsem ji konečně zaregistrovala. Policistka se mi smála (asi uvěřila, že jsem fakt nechtěla lhát, že jsem prostě jen pako od přírody), pochválila mi náhrdelník a řekla, že to bude za dvěstě. :))

The post Kterak jsem dostala pokutu first appeared on MODART.

Venku je pošmourno, klasické únorové počasí, jenže bez sněhu. Zimní pohádka se nekoná. Jde na mě depka. Sama v kanceláři, sama na celý svět. Je ráno, přemýšlím, čím začít a napadá mě leda tak úprk domů, do postele. Koupila jsem nové povlečení a mám to doma zase o něco hezčí. Kdybych tak mohla vzít plechovku s barvou a přetřít si kancl celý na žluto! Jenže nemůžu. Sedím v ultra nové budově, kde je zakázáno zatlouct hřebíček, natož vymalovat nějakou trhlou, neprofesionální barvou. Chápu, ale můj kreativní mozek to nechápe. Čučí do bílé zdi nad monitorem a nemyslí mu to.

Sedím přikovaná ke kancelářské židli, která by mohla mít taky veselejší barvu a cítím potřebu se z téhle nálady tak nějak vypsat. Znáte ty dny, kdy se Vám prostě nic nechce? Dnes mě nečeká nic moc kreativního, ale to nemá s tím, že se mi prostě NECHCE, nic společného. Koukám na tu haldu složek, které musím zpracovat. Prolistuju diář, kde na mě zamrkají barevné lepicí papírky v magentě a kanárkově žluté. Nevím, proč si je do diáře lepím, když stačí si je do něj přepsat…Vypadá pak ale tak nějak chaotičtěji, tak nějak víc jako já. Naštěstí mám v tom svém chaosu odjakživa přehled. K mému zadumanému mozku až teď doputovala informace, že ho dnes čeká hra s čísly. Nejásá. To bude den!

Ze stolu na mě vejrá fotka krásného letního dne, kdy jsme se s kamarádkami plavily po Vltavě na člunu. Žlutém! Ta barva je doslova potravou pro můj mozek. Je jak na fetu a chce víc, víc žluté…Útěchu se snažím najít ve svém dnešním oblečení, jenže jsem se oblékla jak pako. Agresivní červená halenka s překlady, svetr ala myší kožíšek, modré džíny a bílé tenisky mi na náladě nepřidávají. Třeba to spraví hudba, jenže jaká? CeeLo Green-Fuck you! Pouštím si ji dokola a konečně mi na tváři hraje úsměv. Už vím, že tahle písnička je pro tyhle dny jako stvořená. Děkuji za ni a otvírám došlé emaily, startuju mozek. Snad bude mít dost šťávy na ty faktury…Nakonec ten den možná nebude až tak špatný. Každopádně jsem si to pro příště pojistila koupí optimistických hodinek v indiánském stylu!

Mějte krásný den!

The post Žlutá jako potrava pro mozek first appeared on MODART.

Vánoce, pro mě nejkrásnější svátky v roce, se zase blíží. Je to znát nejen z výloh obchodů, ale taky z narůstající nervozity lidí a stále klesající teploty počasí. Všichni chtějí ke konci roku stihnout nemožné, potírají resty, napravují křivdy, aby do nového roku vstoupili s čistým štítem. Chvályhodné! Ale mysleme taky na naše zdraví a zdraví a pohodu našeho okolí. Nehoňme se jako blázni a alespoň ty dárky vybírejme s předstihem! Na MODART Ti pomůžeme s tím, co koupit přítelkyni, manželce, mamince či babičce a samozřejmě vybereš super věci i pro svého přítele, manžela, či tatínka. Ale teď zpátky k Vánocům.

Trochu sobecky je neslavím kvůli náboženství, ale jen pro tu atmosféru, ten klid, proto, že se zase všichni sejdeme u stromečku a zahrajeme si naši rodinnou hru „Hádej, co jsi dostal“. Pomalu nabývám podezření, že už nám ani tak nejde o to, co komu darujeme, ale přemýšlíme dost i nad tím, jak to ostatním pěkně ztížit. Že nechápete, co to pod tím stromkem sakra hrajeme? Vysvětlím! Je to takové naše rodinné unikum. Prostě dárky nerozbalujeme, dokud nevíme, co v nich je. Trochu to připomíná hru „Přihořívá“, protože pokud se zrovna trefujete, spoluhráči Vám to potvrdí. Pokud jste úplně mimo…však to znáte.

Zabalené dárky prvně osaháváme, třepeme s nimi a přemýšlíme, co jsme asi dostali. K úspěchu docela pomáhá, že své spoluhráče dobře znáte a můžete tak předvídat, čím Vás asi chtěli překvapit. Není povoleno balit do větších krabic, než je nezbytně nutné, nebo přibalovat pro zatížení dárků jakékoliv závaží.

Donedávna jsem byla přebornice v téhle naší hře. Na mě si nepřišli ani s pepřákem, ani sadou na poker. Jediný, kdo mě za posledních 5 let dostal, byla moje babička. Chápete to? Krev mé krve a takhle sprostě mě zbaví bezchybné úspěšnosti! A co že jsem to neuhádla? Normálně mi zabalila moje oblíbené oplatky Pims Choco magic. Tak já ji dám krásnou brož a ona mě takhle znemožní oplatkami.

Asi si umíte představit jak dlouho u nás trvá rozbalování dárků, ale je super, že stejný průběh mají všechny Vánoce od doby, kdy jsme s bráchou přestali věřit na Ježíška. Nakonec spolu strávíme spoustu krásných a v dnešním době vzácných hodin, plných smíchu a nikdo mi nevymluví, že Vánoce právě o tomhle nejsou.

The post Už je to tu zas! first appeared on MODART.

Organizace není sprosté slovo. Bude Tě bavit

Každá máme doma tunu šperků od nejrůznějších náušnic přes náramky, náhrdelníky, či prsteny a uchováváme je tak nějak bez rozmyslu. Občas v šuplíku, šperkovnici, či po krabičkách. Přitom existuje tolik božích nápadů jak je zorganizovat, abys je pak mohla jednoduše najít.

Často při našem stylu „organizování“ zapomínáme, jaké poklady doma máme. Co jsme si někdy koupily, či dostaly a přitom je tak jednoduché mít o nich přehled. Neposílám Tě teď do obchodu pro stojánky, které nejsou moc funkční (mimochodem taky mám jeden doma a zeje prázdnotou, mezitím co se šperky válí všude), ale do lesa pro materiál, ke koši k vypitým PET lahvím, do skříně k ramínkům na šaty, nebo třeba pro rámečky, kde stále nemáš fotky.

Inspiraci co s tím vším najdeš tady.

Nakonec Ti bude Tvůj výtvor nejen dobrým sluhou, ale taky, a to hlavně, dekorací Tvého bytu. Ne však do každého prostoru se hodí nápady, které najdeš výše. V takovém případě se nech nadchnout organizováním úložných prostor. Jednu zásuvku obětuj svým miláčkům, pořiď několik stejných, či různých forem na led, případně tomuto účelu stejně poslouží obaly od bonboniér a v šuplíku si vytvoř vlastní svět šperků.

Já sama jsem po přestěhování do nového bytu našla zalíbení v nevyužitých okenních klikách. Tam jsem zavěsila své nejoblíbenější náhrdelníky a řetízky.

Dříve jsem k tomuto účelu používala třeba ještě kulaté žárovky na zrcadle. Pořád ale bojuju s organizací toho nejmenšího a to jsou hlavně náušnice a brože. Při psaní článku jsem se taky inspirovala a už se těším, až Vám představím svůj nový domov pro šperky.

The post Organizace není sprosté slovo first appeared on MODART.

Proč máme rády kočky? Jsou bezesporu nezávislejší a samostatnější, než psi, což nás kolikrát taky vystihuje a protože je kočka neodmyslitelně se ženou spjata. Každá přece víme, proč a co znamená, když o nás někdo utrousí: „To je kočka (micina, číča…)“ a rozhodně nás to neurazí. Chceme se líbit, netvrďte mi, že ne. Proto se každé ráno, některé déle, přemlouváme k tomu, udělat ze sebe jak se říká „člověka“. Ač bychom mohly vyjít ven jen tak, protože „my na sebe přece celý den nečučíme“, tak se stejně ráno co ráno odhodláme k malování, vybírání oblečení, či lazení doplňků. Pokud by nám bylo jedno, co si okolí myslí nebo jak nás okolí vidí, tak bychom vstaly, vyčistily si zuby, stáhly vlasy do culíku a ušetřily spoustu času. U skříně bychom jen odpočítaly raz, dva, tři zleva na tyči, kde nám visí kalhoty a raz, dva, tři odspodu tam, kde máme poskládaná trička a vyšly ven. Že Vám vrtá hlavou proč vybírat trika při náhodném výběru právě odspodu? Slyšela jsem totiž tezi, že budeme-li brát trička seshora, nevynosíme nikdy ta spodní, což je sice závislé na četnosti praní, ale dejme tomu.

Ano, samozřejmě existují šťastlivci, tedy spíše šťastlivkyně, které to u zrcadla přehánět nemusejí. Každou ženu však prozáří barvy a padnoucí oblečení je základ. K tomu, i když jsme minimalistky, se hodí alespoň řetízek, nebo jen brož, prstýnek, náušnice, hodinky, či jejich libovolné kombinace…Samozřejmě nemusíte být ověšené jako Vánoční stromeček, méně je většinou více. Někdy ale nepřemýšlíme nad outfitem komplexně a to pak způsobuje, že vypadáme přeplácaně.

Určitě si na sebe neber šaty s kočičím vzorem, silonky s ocáskem kočky vzadu a hlavou vepředu, kočičí náušnice, řetízek, hodinky a kabelku, jak jinak, než s kočkou. Doraž to ještě kočičím oblečkem pro svůj Ájfoun a seš jasná!

Inspiraci, jak to všechno zkombinovat ti postnu příště. Prozatím si nastuduj naši kočičí nabídku.

Každopádně, ať už jsme catloveři větší, nebo velcí, snažme se nemít kočičí i sny a nedopadnout jako Eleanor Abernathy z The Simpsons.

The post Styl pro Catlovery first appeared on MODART.

Blíží se Valentýn, svátek zamilovaných. Obchody blázní s propagací a odevšud na nás vykukují srdíčka a nejrůznější odstíny červené a růžové…Květinářství praskají ve švech. Bonboniérky si přijdou na své a my jsme zase o něco chudší. Teď na to ale koukněme z jiné strany. Skutečným bohatstvím je krásný zážitek. Krásným zážitkem je vidět toho nejbližšího radovat se. Netrapte se dárky za statisíce. Ono totiž nejvíce potěší dárek, co má šmrnc, příslib. Něco, co řekne víc než slova. Udělej gesto! Jste spolu už nějaký ten pátek, navštěvujete se a trávíte spolu čím dál více času. Jednou přespí on u tebe, jindy Ty u něj. Pak přijde TA myšlenka! Netýká se ještě společného bydlení, na to je čas, ale co takhle dát mu klíče od svého bytu (a srdce). Co takhle dát mu tu důvěru ve Váš vztah? Ukázat, že to myslíš opravdu vážně. Přidělat klíč stojí pár kaček a aby to mělo styl, dodej mu ho na kožené klíčence! Tak malý dárek a přitom tolik od srdce.

The post Udělejte gesto first appeared on MODART.